Urbanistické ohlédnutí do minulosti: Prosecká náves a Starý Prosek

Sídliště Prosek

Kdo z náhodných návštěvníků by hledal perlu Starého Proseka za hradbami moderních domů, které ji svou výškou už před téměř 40 lety nadobro zakryly?

Dávná historie

Starodávný kostel, historicky datovaný do třetí čtvrtiny 11. století (pověsti o jeho založení sahají až k roku 970) a Prosecká náves s typicky vesnickou zástavbou je dodnes nedoceněným klenotem Proseka. Kostel vznikl už v dávných dobách na přirozené křižovatce obchodních cest, směřujících ku Praze.

Zahradní města ? zástavba rodinnými domky v zahradách

Následný rozvoj Proseka souvisel zejména s budováním továren ve Vysočanech v druhé polovině 19. století. Výstavba zahradních čtvrtí, vilek a zejména drobných dělnických domků z dob přelomu 18. a 20. století, ve kterých se tísnili především dělníci z vysočanských a libeňských továren (stavěny byly v oblasti od Klíčova, Letňan,  přes Krocínku až ke Střížkovu) se k původnímu vesnickému osídlení přimkly zcela přirozeně a organicky.

Náznaky městských ulic

Dokonce jsou z této doby partné i pokusy o souvislejší zástavbu městského blokového charakteru, která byla sice započata, avšak zrealizována pouze torzálně, v návaznosti na původní cesty ? teď nově formulované jako ulice rozbíhající se z Prosecké návsi, v té době nazývané i honosněji náměstím.

Právě několik náznaků uliční fronty s typickými městskými činžovními domy je stále zachováno podél  ul. Na Vyhlídce (dům s nechvalně známým nápisem Leon) a podél  ul. Prosecké (z nichž zmíníme dva neoklasicistní domy, zaznamenané fotograficky už v roce 2011 v knize o Praze 9, nedávno vyhořely).

Modernistický sen

Pozdější výstavba 30tisícového modernistického sídliště  budovaného v 70. letech 20. století jako součást Severního stotisícového města už k původní zástavbě takové ohledy neměla.

Monofunkčnost sídliště spočívající ve skutečnosti, že splňovalo pouze požadavek na bydlení a doplňkovou vybavenost, ne však pracovní příležitosti, vyžadovalo každodenní dojíždění obrovského množství obyvatel za prací, tehdy ještě neutuchajícími proudy autobusů po nově vybudované Vysočanské estakádě.

Panorama směrem od Vysočan ? šipkou vyznačena věž kostela sv. václava

Panorama směrem od Vysočan ? šipkou vyznačena věž kostela sv. Václava

Sedmdesátá léta ? vize centrálního náměstí a demolice všeho starého

Dnes nepříliš známým nezrealizovaným mottem sídliště Prosek mělo být dle návrhu arch. Knittla centrální náměstí, které by se dalo popsat spíše jako rozsáhlá plošina s geometricky rozmístěnými budovami velkého měřítka nazvané pracovně Stavba V ? Centrální náměstí.

Zrealizováno mělo být na místě dnešní křižovatky Prosecká ? Vysočanská a samotné náměstí mělo zasahovat až ke kostelu sv. Václava. Tato neuskutečněná vize by znamenala kompletní demolici veškeré historické zástavby Starého Proseka, mimo památkově chráněného kostela, který jako jediný měl být začleněn do vize moderního sídliště.

wstavbaV_centralninamesti

Kompozice hlavního prostoru sídliště, křižovatky ulic Prosecké a Vysočanské, tak zůstala až dodnes nedořešena. Postupnými úvahami se zabývá jak městská část, tak architekti i investoři kladoucí si otázku, jak dokomponovat jednotlivé cípy současné frekventované křižovatky u stanice metra Prosek?

Stavba V ? Centrální náměstí

Stavba V ? Centrální náměstí

Prvním ze zdařilých počinů byla realizace tří administrativních budov, na které navazují nové parkové plochy v nejjižnějším cípu Proseka, za nimiž se už terén prudce svažuje do Vysočan.

Avšak ke skutečnému celistvému propojení obou světů, jak dokládá i dosud nikde nekončící promenáda V Alejíčkách, zatím bohužel nedošlo.

V obavách, aby ze Starého Proseka nezbyla jen vyhořelá či zbořená torza budov, aby paměť místa nebyla přemazána a znegována, vznikla iniciativa ProProsek, snažící se vyzvat místní obyvatele k podpoře zachování jedinečného genia loci tohoto místa.

Děkujeme předem za jakoukoli podporu: slovem, starou pohlednicí či vyprávěním některého z vašich příběhů Proseka na našem Facebooku nebo mailem.

Rádi zveřejníme vaše příběhy!